
Politici vlastně chtěli veškerou svou energii využít k naplnění zásobníků plynu až do zimy. Ale v červenci 2022 se najednou vyrábělo více plynu než před rokem. Velké množství plynu proudí i do zahraničí. Jak to může být?
Pod heslem paradox poskytuje slovník „(zdánlivě) neřešitelný rozpor sám o sobě“. A zní to opravdu paradoxně, když se s ohledem na obavy v Německu z poměrně velkých objemů plynu vyrábí více elektřiny než před rokem. Neslyšeli jste náhodou nedávno důrazně volat: šetřit, šetřit, šetřit!?
Podle Německé federální energetické agentury bylo množství elektřiny vyrobené v červenci roku 2022 plynovými elektrárnami 4036 gigawatthodin ve srovnání s 3558 gigawatthodinami ve stejném měsíci loňského roku. To je nárůst o 13,5 procenta. A spotřebitel Otto-Normal-Gas se sám sebe ptá: Nebylo by lepší ten plyn skladovat? Vždyť vytápí půlku Německa. Zima přijde brzo.
V rozhovoru pro FOCUS online se Ludwig Möhring, generální ředitel Spolkového sdružení pro zemní plyn, ropu a geoenergii (BVEG), dostává na dno zdánlivého protimluvu a slibuje řešení: „Od července 2021 jsou tři jaderné elektrárny a řada uhelných elektráren v Německu mimo provoz, byly to významné zdroje výroby elektřiny. Došlo ke ztrátě kapacity výroby elektřiny,“ říká Möhring. Tato množství je třeba nahradit. „Není proto divu, že k výrobě elektřiny je potřeba spalovat více zemního plynu, než bylo potřeba před rokem aby se pokryla potřeba elektřiny.“
Francie dováží velké množství elektřiny z Německa
Kromě toho dochází k „nárůstu objemu exportu elektřiny v důsledku vyšších požadavků na elektřinu, zejména ve Francii “. Měli vědět, že ve Francii je nyní velké množství jaderných reaktorů mimo provoz kvůli údržbovým pracím a nedostatku chladicí vody z důvodu nízké hladiny vody v řekách.
Podle průmyslového sdružení „Zukunft Gas“ musí v současné době nakupovat elektřinu také Švýcarsko. „Vzhledem k nízké hladině vody v řekách se tam ani z vodních elektráren v současnosti nedá vyrobit tolik elektřiny,“ informuje mluvčí Charlie Grüneberg.
„Německým energetickým společnostem se může vyplatit nakupovat draze plyn na spotovém trhu a vyrábět z něj elektřinu, pokud ve Francii – jak je tomu v současnosti – stojí megawatthodina až 1000 eur,“ dává nahlédnout i do evropských zvyklostí.
„Skutečnost, že nyní vyvážíme elektřinu do Francie v příslušných množstvích, je součástí volného pohybu zboží v Evropě,“ říká Möhring. „Přesně tak, jako dovážíme elektřinu například od našich sousedů, když ji potřebujeme.“ Evropský trh s plynem a elektřinou má přesně tuto funkci vyvažování regionálních problémů.
Möhring: „Evropské země projevují solidaritu“
„Pokud vyvážíme elektřinu vyrobenou ze zemního plynu namísto skladování zemního plynu použitého k tomuto účelu, je to v konečném důsledku výsledek současné nepředvídatelné energetické krize, která postihuje velké části Evropy a vyžaduje, aby evropské země jednaly solidárně,“ dodal. vysvětluje Möhring.
Podle Spolkové síťové agentury činila celková úroveň zásob plynu v Německu ve čtvrtek 77,79 procenta. K 1. listopadu by to mělo být 95 procent. „Pokud se plyn v současné době přeměňuje na elektřinu a která se vyváží, nemusí to mít negativní dopad na domácí zásobníky plynu,“ říká Charlie Grüneberg ze společnosti „Zukunft Gas“.
Protože: „Z fyzických důvodů můžete krmit jen v určitém množství. Plyn může být dodáván pouze omezenou rychlostí, zejména ve velkých skladovacích zařízeních, jako je sklad v Rehdenu.
Plynová krize: nadcházející zima je relativně jistá – ale po ní?
Generální ředitel BVEG Möhring je pro nadcházející zimu opatrně optimistický, protože říká, že plynu je dost a žádné odstávky nebudou. „To však bude záležet na tom, aby se příliš neochladilo, aby dodavatelé včetně Gazpromu pokračovali v dodávkách alespoň stávajícího objemu a aby úsilí o úspory důsledně pokračovalo na všech úrovních, zejména s ohledem na výroba elektřiny.“
„V Německu by bylo dobré co nejrychleji maximalizovat výrobu elektřiny z uhlí, zejména s ohledem na primární využití plynu pro vytápění, a omezit výrobu elektřiny ze zemního plynu během této fáze nedostatku. “ upřesňuje Möhring. „Tímto způsobem lze zajistit využití zemního plynu v průmyslovém a komerčním využití.“
LNG není rychlý zachránce
Ale co po 1. listopadu, po zimě 2022/23? A jak to bude vypadat v budoucnosti? Zachrání nás tolik vychvalovaný zkapalněný zemní plyn (LNG)? „Energetické problémy nás budou provázet ještě roky,“ je přesvědčen Möhring. „Zejména v případě dodávek zemního plynu musíme vycházet z toho, že LNG, který je nutné nakupovat ze světových trhů, zůstane v příštích letech vzácností.“
Odborníci odhadují, že výrazně vyšší množství pro světový trh LNG nelze pravděpodobně očekávat dříve než v roce 2027. „Ale jsou nezbytné, pokud chceme nahradit ruské dodávky do Evropy .“
Myslete na domácí produkci zemního plynu
Pro Möhringa je jasné, že spolková vláda bude proto v rámci nové strategie dodávek plynu zvažovat i domácí produkci plynu. „Jednou z možností by byla produkce břidlicového plynu, která byla v Německu dosud zakázána.“
Tyto úvahy by podle Möhringa měly kromě potenciálu samozřejmě řešit i společenské a politické výhrady k používání technologie frakování. „Vzhledem ke krizi dodávek a cen plynu bych očekával, že v této věci bude učiněno dobře informované rozhodnutí.“