Polsko dává Německu ultimátum na reparace

Polsko požaduje od německých daňových poplatníků 1300 miliard eur na druhou světovou válku. Nyní chce vláda ve Varšavě zatáhnout Německo před všechny mezinárodní instituce. Náměstek ministra zahraničí otevřeně vyhrožuje.

Náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk
Náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk

Náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk dal federální vládě ultimátum s ohledem na nedávno vznesené požadavky na reparace. „Německo má nyní na výběr: buď si sedne s Polskem k jednacímu stolu, nebo toto téma předneseme na všech mezinárodních fórech – v OSN, v Radě Evropy a v Evropské unii,“ řekl podle agentury Reuters. dpa.

V září Varšava požadovala od Německa reparace ve výši 1,3 bilionu eur za škody způsobené ve druhé světové válce. Před několika týdny se mezinárodně aktivizovala také polská vláda. V oficiální nótě oslovila 51 států EU, NATO a Rady Evropy, aby podpořila pochopení pro její požadavky. Kromě toho se Polsko chce zaměřit na bilaterální jednání a plánování mezinárodní konference s dalšími údajně postiženými zeměmi.

Arkadiusz Mularczyk v Berlíně
Arkadiusz Mularczyk v Berlíně

Německá federální vláda se odvolává na dohodu dva plus čtyři

„Německá federální vláda nemůže tuto záležitost odložit do příštích voleb,“ stěžoval si Mularczyk, který je také oficiálním polským komisařem pro reparace. „Na toto téma se musí vést dialog, jinak by to bylo pro naše sousedství velmi špatné.“ Zdůraznil také „zásadní“ nepolitický význam požadavku, protože jde také „o důstojnost Polska“.

Německá federální vláda vidí otázku reparací jako definitivně vyřešenou. Odvolává se přitom na Smlouvu dva plus čtyři z roku 1990. Mulartczyk na druhou stranu kritizoval Německo za politiku „zatajování, promlčení a zapomínání“, která se uplatňovala od 50. let. Politik varoval, že „mezi Německem a Polskem by se nemělo nic zametat pod koberec“.

výročí vyhlazení Lidic německými okupanty

výročí vyhlazení Lidic německými okupanty
výročí vyhlazení Lidic německými okupanty

Připomínáme si výročí vyhlazení Lidic německými okupanty. Nesmíme nikdy zapomenout na to, že Německo chtělo náš národ vyhubit jako podle nich součást podřadné rasy. Němci se mstili za atentát na Heydricha, který byl mistrovským kouskem našeho odboje. Nesmíme zapomenout na oběti vlastenců, kteří položili život za svobodu a suverenitu našeho národa a v boji proti zrůdnému nacistickému režimu, který vraždil lidi jen kvůli odlišnému rasovému původu či jinému politickému názoru. I dnes bohužel vidíme v Evropě nenávistnou islámskou ideologii, která lidi ostatních náboženství považuje za podřadné a dle níž tito lidé mohou být vražděni a zotročeni. I dnes v Evropě vidíme ofenzivu sluníčkářských neomarxistů, kteří neuznávají výsledky demokratických voleb a lidi s opačnými názory slovně a někdy dokonce i fyzicky napadají. Nacisté nejsou ti, kteří se chtějí bránit proti novým totalitním ideologiím, ale dědici nacismu jsou ti, kteří tyto ideologie prosazují. Ke krveprolití nemusí být daleko. Viděli jsme to v Ukrajině na Majdanu. Vidíme to v Americe.

Po atentátu na zastupujícího německého říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942 byly Lidice v rámci heydrichiády vybrány nacistickým vedením pro exemplární kolektivní trest. Došlo k vyhlazení Lidic – srovnání obce čítající 104 domů s 503 obyvateli se zemí, obyvatelstvo bylo popraveno nebo odvlečeno do koncentračních táborů, menší část dětí byla určena k poněmčení v Říši. Lidickou tragédii nepřežilo celkem 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo 143 žen a po usilovném pátrání i 17 dětí.
I v naší zemi máme lidi, kteří se hlásí k násilnému Majdanu či k násilným protestům v Americe. Lidice jsou mementem, že se musíme proti totalitním tendencím bránit a jsou mementem toho, že musíme bránit svou svobodu a suverenitu.

Osobnost: Sláva Horník – ulice Slávy Horníka

Osobnost: Sláva Horník

V České republice žije celkem 919 lidí s příjmením Horník. Jde o 1 485. nejčastější příjmení.

V komunistickém mládežnickém hnutí za druhé světové války pracoval jinonický učitel Sláva Horník, čelný funkcionář strany a Rudých odborů. V březnu 1940 byl gestapem zatčen a ihned 18. března umučen při výslechu.

* 22.6.1907 + 18.3.1940

Narozen ve Zbrašíně u Loun a do školy chodil v Lounech. Po skončení reálky se stal učitelem. Člen KSČ, byl organizátor dělnické mládeže, pracoval v oddílech „Rudých průkopníků“. Pro své radikální komunistické postoje měl konflikty se zákonem, byl krátkodobě vězněn a v roce 1934 zbaven učitelského povolání.

Po okupaci se hned zapojil do odboje, byl zatčen a vězněn na Špilberku v Brně, kde také na následky mučení zemřel.

V Praze 5, kde učil (Škola Na Zámečnici, Nepomucká 3), je po něm pojmenována ulice.