Prohlášení Mongolského ministra hospodářského rozvoje Ch. Khurelbaatara, že „pokud budou přivedeny zahraniční banky, přestože centrální banka bude žebrat, vytvoří se konkurence v bankovním a finančním sektoru, zvýší se dostupnost úvěrů a sníží se úrokové sazby“, což přilákalo pozornost veřejnosti.
Navzdory tomu, že parlament loni v lednu schválil zákon o investičním bankovnictví, však do Mongolska nevstoupila žádná banka se zahraničními investicemi.
Aby bylo jasno, šest měsíců po vytvoření právního rámce ani jedna banka se zahraničními investicemi neprojevila zájem o otevření pobočky v Mongolsku, což lze diagnostikovat jako problém.
Ve skutečnosti před schválením zákona o investičním bankovnictví bylo v Mongolsku pět zastoupení zahraničních bank. Dnes zbývají jen dva. Podle informací centrální banky jsou zastoupeními dvou zbývajících bank v Mongolsku Bank of China a ICBC. Jinými slovy, práce v zastoupení s investicí od třetího souseda, jako je Japonsko, se vrátila domů.
Pokaždé, když se vedení Bank of Mongolia sejde se zástupci zahraničních centrálních bank a bankovních asociací, říkají: „Vaše země je připravena vás podpořit, pokud v Mongolsku otevřete pobočku komerčního bankovnictví.“ Vyjádřili, že právní rámec je otevřený, snažili se přilákat banky zahraničními investicemi, ale nefungovalo to.
Důvody, proč banky se zahraničními investicemi nevstupují do Mongolska, vysvětlují podle ekonomů následující faktory. V tomto má Mongolsko malý trh. Konkrétně se jedná o zhruba 3,6 milionu obyvatel. Ve srovnání se zeměmi, jako jsou Spojené státy, Jižní Korea a Japonsko, je počet obyvatel Mongolska několikrát menší než počet obyvatel stejného města, což ukazuje, že je zde málo spotřebitelů.
Za druhé, ekonomika je závislá výhradně na těžbě. Spotřeba ropy a energie závisí na Rusku, zatímco export uhlí závisí na Číně. To způsobuje, že inflace je importována ve vysokém procentu v závislosti na zahraničním trhu. To také produkuje inflaci na domácím trhu.
Podle údajů Národního statistického výboru činila celostátní inflace za prvních pět měsíců letošního roku 11,3 procenta. Kromě toho, že cena dováženého zboží neklesá, má nejvyšší podíl cena masa. Nejde jen o problém letošního roku, ale o fenomén, který trvá posledních 30 let. Kvůli geopolitickému napětí navíc dochází k velkému přílivu obalů ze zahraničních trhů.
Když je inflace vysoká, Bank of Mongolia nemůže násilně snížit úrokovou sazbu. Aktuálně je základní úroková sazba centrální banky 13 procent. Čím vyšší je základní úroková sazba, tím obtížnější bude snížení úrokové sazby. Protože měnověpolitická sazba centrální banky ovlivňuje sazby bankovních vkladů a úvěrů. Jinými slovy lze říci, že měnověpolitická úroková sazba je nástrojem, jehož cílem je snížit inflaci a zabránit přehřívání ekonomiky. Je zaujaté se domnívat, že i když banka se zahraničními investicemi otevře pobočku v Mongolsku, úroková sazba úvěrů se v kontextu dvouciferné inflace sníží. Zvýší se ale dostupnost úvěrů. Ministr hospodářského rozvoje si problém dobře uvědomuje. Přístup k volbám však vyvolává obavy, zda téma úrokových sazeb bankovních úvěrů nevedlo k populismu.
Podle oficiálních informací je v Mongolsku 12 komerčních bank, 535 nebankovních finančních institucí, 290 spořitelních a úvěrních družstev a více než 1000 zastaváren. Z toho je pět bank, které mohou mít vliv na systém, a existují zprávy, že čtyři z nich mají určitý objem zahraničních investic.
Pokud jde o úřady, v zájmu zlepšení ekonomického prostředí zákon vyvíjel tlak na banky, aby rozložily v nich soustředěnou velmoc, a dostaly povinnost vydávat akcie, aby se staly veřejnou kontrolou. Tuto práci úspěšně dokončilo pět vlivných bank v systému v první polovině roku 2023. Nyní čeká jeden velký úkol, podle zákona o bankovnictví musí tři z pěti jmenovaných bank, které akcie vydaly, splnit ustanovení, že „vlastnictví bankovních akcií jednotlivými nebo přidruženými osobami by nemělo být větší než 20“. Ekonomové se však domnívají, že i kdyby se toto ustanovení naplnilo, pokles úrokových sazeb bankovních úvěrů to výrazněji neovlivní.
Pokud tedy chceme snížit úrokovou sazbu bankovních úvěrů, je nutné posunout velký projekt spolu s důležitostí stabilního právního prostředí. Pokud se například podaří spustit dva velké projekty, jako je projekt Oyutolgoi, banky se zahraničními investicemi budou mít zájem o vstup do Mongolska. Je správné, aby vláda dala centrální bance za úkol přivést do Mongolska banku se zahraničními investicemi, ale hlavní je, že bez nadace nepřitáhne zájem.