Po protifrancouzských protestech vyvolaných převratem Paříž v úterý oznámila, že stáhne své občany z hlavního města Niamey.
První letadlo s převážně Francouzi a Evropany evakuovanými z Nigeru přistálo v Paříži ve středu časně, týden poté, co převrat svrhl jednoho z posledních prozápadních vůdců v džihádisty sužovaném Sahelu.
Prezident Mohamed Bazoum byl zadržen svou vlastní prezidentskou gardou při třetím převratu za tolik let v Sahelu, po puči v sousedních bývalých francouzských koloniích Mali a Burkina Faso.
Západoafričtí vůdci, podporovaní svými západními partnery, pohrozili použitím síly k obnovení demokraticky zvoleného Bazoumu a uvalili na juntu finanční sankce.
Po protifrancouzských protestech vyvolaných převratem Paříž v úterý oznámila, že stáhne své občany z hlavního města Niamey.
„Na palubě letadla je 262 lidí, Airbus A330, včetně tuctu nemluvňat,“ řekla francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonna agentuře AFP před přistáním prvního evakuačního letu na pařížském letišti Roissy Charles de Gaulle krátce po středeční 1:30 (2330 GMT). Úterý).
„Téměř všichni cestující jsou krajané“ a „někteří evropští občané“.
Na palubě byli také Nigerijci, Portugalci, Belgičané, Etiopané a Libanonci, řeklo novinářům na letišti ministerstvo zahraničí.
Evakuace byla „dobře zorganizovaná, byla poměrně rychlá, pro mě šlo všechno dobře“, řekl Bernard, který dva měsíce pracoval v Nigeru pro Evropskou unii.
„V Niamey není ve městě žádné zvláštní napětí, žádný zvláštní stres, lidé se věnují svým věcem,“ řekl.
„Je to dobrý pocit,“ řekla s úlevou Raissa Kelembho, která se vrátila z Nigeru se svými dvěma chlapci. „V jednu chvíli tam byl pocit nejistoty, věděli jsme, že se všechno může změnit,“ řekla Kelembho, jejíž manžel zůstal v Nigeru kvůli práci.
Druhé letadlo s francouzskými, nigerijskými, německými, belgickými, kanadskými, americkými, rakouskými a indickými státními příslušníky mělo přistát, přičemž zatím byly naplánovány celkem čtyři lety v operaci, která by měla skončit ve středu v poledne.
„ŽÁDNÝ VOJENSKÝ VÝTAH“
Převrat vyvolal poplach ve Francii, bývalém koloniálním vládci Nigeru a tradičním spojenci.
Paříž obvinila z evakuace „násilí, které se odehrálo na našem velvyslanectví“ a riziko „uzavření vzdušného prostoru, které by naše krajany nechalo bez možnosti odejít“.
Nigerská junta však v úterý pozdě večer oznámila, že znovu otevřela pozemní a vzdušné hranice země s pěti sousedními zeměmi.
Je to poprvé, co Francie provedla rozsáhlou evakuaci ve svých bývalých koloniích v Sahelu.
Náčelník generálního štábu však oznámil, že vojenské stažení 1500 francouzských vojáků z Nigeru „není na pořadu dne“.
V Berlíně ministerstvo zahraničí vyzvalo „všechny německé státní příslušníky“, aby přijali nabídku francouzské evakuace. Uvádí se, že v Nigeru se údajně nachází méně než 100 německých civilistů.
Ve Washingtonu Bílý dům uvedl, že Spojené státy se prozatím nepřipojují k evropským spojencům při evakuaci občanů s odkazem na nedostatek bezprostředního nebezpečí. V Nigeru je asi 1100 amerických vojáků.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v úterý hovořil s Bazoumem a „vyjádřil pokračující neochvějnou podporu Spojených států prezidentu Bazoumovi a nigerské demokracii“.
„Zdůraznil, že Spojené státy odmítají snahy o zvrácení ústavního pořádku,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení.
„VYHLÁŠENÍ VÁLKY“
V neděli Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) uvalilo sankce na Niger a varovalo, že může použít sílu, protože dalo vůdcům převratu týden na obnovení Bazoumu.
Následující den junta obvinila Francii ze snahy „vojensky zasáhnout“, což Francie popřela, zatímco Mali a Burkina Faso ovládané juntou varovaly, že jakákoli vojenská intervence v Nigeru by byla „vyhlášením války“ proti nim.
Vojenští šéfové členů ECOWAS se od středy do pátku setkají v nigerijském hlavním městě Abuji, aby projednali převrat.
Niger má ve středu navštívit také delegace západoafrického bloku vedená bývalým nigerijským prezidentem Abdulsalami Abubakarem.
Dramatické události se odehrávají v jedné z nejchudších a nejnestabilnějších zemí světa – v obrovské polopouštní zemi, která od získání nezávislosti v roce 1960 zažila již čtyři převraty.
Bazoum byl oslaven v roce 2021 poté, co vyhrál volby, které v Nigeru zahájily historicky první mírové předání moci.
Jeho působení už ale poznamenaly dva pokusy o převrat před dramatickými událostmi z minulého týdne, při nichž byl zadržen příslušníky elitní prezidentské gardy.
Šéf gard generál Abdourahamane Tiani se prohlásil vůdcem – ale jeho tvrzení bylo mezinárodně odmítnuto.
DŽIHÁDISTICKÉ POVSTÁNÍ
Puč znepokojil západní země na pozadí džihádistického povstání, které se v roce 2012 rozhořelo na severu Mali, o tři roky později postoupilo do Nigeru a Burkiny Faso a nyní zastiňuje křehké státy v Guinejském zálivu.
V celém regionu bylo zabito nespočet civilistů, vojáků a policistů, mnozí při nelítostných masakrech, zatímco jen v Burkině Faso uprchlo ze svých domovů přibližně 2,2 milionu lidí. Ekonomické škody byly zničující.
Francie měla v jednu chvíli ve své protidžihádistické misi Barkhane napříč Sahelem asi 5400 vojáků podporovaných stíhačkami, vrtulníky a drony.
Ve všech třech zemích Sahelu nespokojená armáda zasáhla proti zvoleným prezidentům, když džihádistické útoky narůstaly.