Nagyová uplácela a sledovala, říká policie o zátahu kolem ODS. Co věděl Nečas?

Brífink VSZ a ÚOOZ ke kauze Nagyová, zatýkání kolem exposlanců ODS a Petra Nečase

Kauza Nagyová je mediální označení politické aféry, která vypukla v červnu 2013. Na jejím počátku stály zásahy policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) z 13. června proti několika politikům a úředníkům, kteří byli podezíráni z korupce a zneužití pravomoci úřední osoby. Podle médií šlo o dosud největší a naprosto unikátní policejní akci tohoto druhu ve veřejné sféře a proti vysokým vládním institucím v České republice i v celé Evropě. Kauza ještě 17. června 2013 mimo jiné vyústila v pád vlády Petra Nečase, který rezignoval také na funkci předsedy Občanské demokratické strany. Kauza vyvolává od počátku kontroverze s ohledem na oprávněnost policejního zásahu a účelovost propojení jednotlivých údajných větví případu.

Jednou ze zadržených a následně obviněných byla Jana Nagyová (po sňatku dne 21. září 2013 Jana Nečasová), tehdejší vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády České republiky. Po ní byla kauza mediálně pojmenována.

Kauza je tvořena několika případy, které jsou řešeny v rámci samostatných trestních řízení. V první části kauzy byli stíháni tři bývalí poslanci ODS Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř, tehdejší premiér Petr Nečas, Jana Nečasová a bývalý náměstek Roman Boček pro údajnou korupci. Exposlanci se měli vzdát svých mandátů výměnou za pozice ve státní správě. Nejvyšší soud ČR později na základě stížností dvou ze zadržených exposlanců rozhodl o jejich vynětí z pravomoci orgánů trestního stíhání. Dne 16. července 2013 byli všichni tři poslanci propuštěni z vazebních věznic. Důvodem rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR byla jejich poslanecká imunita až do složení mandátu, která se podle usnesení soudu na jejich případy vztahovala. Proti usnesení Nejvyššího soudu v této věci neexistuje opravný prostředek. Dne 19. července 2013 byla z vazby propuštěna i Jana Nagyová a další tři zadržovaní a k tomuto dni se ve vazbě již nenacházela žádná z původně zadržených a obviněných osob spojených s touto kauzou. V srpnu 2020 soud nepravomocně zprostil viny Petra Nečase, Janu Nečasovou a bývalého náměstka Romana Bočka.

Druhá část kauzy se týká trestného činu vyzrazení utajované informace. Obžalovaní Jana Nečasová, Ivo Rittig a jeho právník David Michal byli původně v lednu 2017 odsouzeni k podmíněným trestům. Po zrušení rozsudku odvolacím soudem byli v listopadu 2019 zproštěni obžaloby. Státní zástupce se proti rozhodnutí odvolal.

Ve třetí části kauzy byla Jana Nečasová vyšetřována pro podezření z korupce. Výměnou za luxusní dary měla dárcům umožnit přístup k premiérovi nebo jim poskytnout jiné výhody. Pro nedostatek důkazů byla Jana Nečasová obviněna pouze z krácení daní. Soud trestní stíhání v srpnu 2020 nepravomocně zastavil, neboť obžalované již byla ve správním řízení udělena pokuta pro opožděné tvrzení daně, přičemž nikdo nemůže být trestán vícekrát pro stejný skutek.

První pravomocný rozsudek padl v části kauzy týkající se zneužití rozvědky pro sledování bývalé manželky premiéra Nečase v roce 2012. Jana Nečasová, dva bývalí ředitelé Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník a Milan Kovanda a ředitel odboru kontroly a vnitřní bezpečnosti na Vojenském zpravodajství Jan Pohůnek byli v březnu 2019 odsouzeni k podmíněným trestům odnětí svobody a zákazům činnosti. V květnu 2020 byl Petr Nečas, který v řízení vystupoval v pozici svědka, trestním příkazem uznán vinným z křivé výpovědi.