Lodní průmysl by mohl způsobit krach německého bankovního systému

Lodní průmysl by mohl způsobit krach německého bankovního systému

Z geopolitického hlediska se události jen zřídka odehrávají izolovaně.

V poslední době se v médiích objevilo několik informací o německém exportu, bankách a lodním průmyslu. Nemůžeme je však považovat za dostatečně signifikantní za předpokladu, že se na nich nebudeme dívat jako na součást většího celku.

Mezi obchodními, lodními a bankovními operacemi existuje skutečné propojení. Už na základě nadpisu je možné získat jasnější představu o předpokládaném vývoji krize v oblasti exportu. Krize je úzce spjata s dalšími prognózami úpadku německých bank.

Právě v Německu je největší světový přebytek obchodní bilance. Export převýšil import o 253 mld eur. Geografická poloha umožnila zemi stát se předním vývozcem a jednou z nejvíce prosperujících zemí.

K úspěch výrazně přispěly centrální poloha, vstup k Severnímu moři a řečiště Rýna, Labe a Dunaje.

Díky snadnému přístupu námořních plavidel byla přeprava levnější a export podstatně ziskovější. Právě růstem německého export se rozběhl rozvoje přístavů a ​​další infrastruktury.

Nákup německých produktů
S tímto obchodem je synchronizován i vývoj lodního průmyslu. Právě export tvoří 47% německého HDP. Stabilita státu je tedy závislá na schopnosti jiných zemí nakupovat německý zboží.

Skutečnost, že běžný účet Německa vykazoval v celosvětovém měřítku za rok 2016 nejvyšší přebytek, čímž překonal i Čínu, zase jednou podtrhuje globální německou expozici.

Svět se stále plně nezotavil z krize z roku 2008. Vzhledem k sociálně-ekonomické problémy v Evropě se Německo- největší trh- porozhlédli po zvýšení exportu vývozem do dalších zemí.
Rusko, Blízký východ a Čína bojují o udržení stabilní ekonomiky. USA je jediná Země, která od roku 2008 vykazuje známky reálného, ​​i když pomalého zotavení. S globálním zpomalením obchodu a investic, čelí lodní průmysl bezprostředním problémem.

Od roku 2008 se výrazně zvýšil počet lodí s velmi malým množstvím objednávek. Pro Německo to z krátkodobého horizontu vypadalo pozitivně. Nižší sazby za dopravu exportérem zajišťovali vyšší zisky, což však mělo negativní dopad na německé banky.

největší banky
V polovině února, druhá největší německá banka Commerzbank oznámila, že za poslední čtvrtletí minulého roku došlo k propadu zisků o 5%. Důvodem byl nárůst opravných položek za chybové přepravní úvěry. Banka v tomto roce očekává ztráty na zmíněných úvěrech ve výši 600 mil eur. Loni se tyto ztráty téměř zdvojnásobily na 599 mil eur.

Vyplývá to z nedávného sdělení největší německé banky Deutsche Bank, která uvedla, že oproti minulému roku došlo k téměř trojnásobnému nárůstu ztrát ve výši 346 mil eur. Právě tato zpráva poukazuje na největší slabinu bankovního sektoru, kterou je působení finančního odvětví na mezinárodní lodní přepravu.

Selhání globální ekonomiky znamenalo pokles poptávky mezinárodní lodní dopravy, který vedl k přebytku kontejnerů a lodí. Avšak namísto vrakování vozových parků se mnoho společností rozhodlo využít nízké úvěrové sazby a snížit si náklady investicemi do větších kontejnerů.

Z teoretického hlediska to dávalo smysl, protože takto mohl být najednou odeslán větší náklad. Kromě toho by dokončení Panamského průplavu umožňovalo využít větší lodě.

Domino efekt
Během posledních dvou let kapacita flotil stále převyšovala poptávka. Následně došlo k domino efektu, což způsobilo pokles přepravních sazeb. Významné světové lodní společnosti tvořily do začátku roku 2016 tři tranz- pacifické přepravní aliance. Pokoušeli se tak korigovat podíly nákladů a lépe koordinovat kontrolu nad čísly vozového parku.

Oba tyto kroky byly zaměřeny na pomoc při vybalancovaná dopravních cen. Ve druhém čtvrtletí 2016 dosáhly ceny ve srovnání s předchozím rokem rekordní poklesem o 18%. Mnoho světových lodních společností zaznamenalo těžké finanční ztráty. Společnost Maersk, která působí na trhu jen dva roky vykázala loni první roční ztráty. Společnost Cosco vykázala ztrátu ve výši 1,44 mld USD.

Globální lodní průmysl letos neočekává žádné pozitivní změny v podobně zřetelného oživení nebo nárůstu poptávky. V důsledku poklesu zisků bude stále náročnější řídit dluh. Znamená to, že banky podstoupí vyšší riziko redukcí poskytování půjček.

Pro Německo, to znamená další špatné zprávy. Podle Svazu německých námořních plavidel, vlastní banky a investoři zhruba 29 procent celosvětového množství kontejnerových lodí. Největšími emitenty přepravních úvěrů byly právě němečtí věřitelé.

zranitelnost
Na základě statistiky Petrofina Global Research Bank vlastní německé banky čtvrtinu všech zbývajících přepravních úvěrů. Je to přibližně 90 mld USD. Právě proto jsou banky náchylnější k lodním problémům.

Jelikož lodní průmysl čelí bankrotem, ztráty bank se neustále zvyšují. Menší banky jako HSH Nordbank, Nord / LB a Bremer Landesbank čelí problémům již od roku 2010 v důsledku expozice lodní dopravy.

Stejným těžkostem čelí i DVB banka specializující se na přepravu. Obchodní vyhlídky musela do roku 2016 snížit o 20%. V prvních dvou čtvrtletích bude proto nutné vyčlenit velké množství prostředků právě na špatné přepravní úvěry.

Lednová zpráva německé veřejné televize ARD poukázala na potřebu až 20 mld eur v podobě úvěrových záruk, aby se pozvedli banky v severních štátoch- Hamburku a Šlesvicko-Holštýnsku. Právě ty špatně investovaly do kontejnerové dopravy.

růst křehkosti
Dosud žádný z těchto úvěrových problémů spojených s lodní dopravou nebyl na tolik velký, aby otřásl stabilitou německého bankovního systému. Alespoň tak se zdá na základě zpráv Commerzbank a Deutse Bank.

I přesto jsou meziročně se zvyšující ztráty alarmující a v lodním průmyslu se neočekávají velké pozitivní zvraty.

Zvyšující se nárůst ztrát na základě problémů v lodním odvětví bude na světových trzích indikovat rostoucí zranitelnost německého bankovního sektoru. Je to jeden z dalších problémů, kterým se musí německý bankovní systém zabývat. Také je to další ukazatel křehkosti německé ekonomiky.