hudebník Chick Corea je členem scientologické církve

Chick Corea je Významný americký jazzový a jazzrockový pianista, klavírní virtuos, invenční skladatel a improvizátor ověnčený dvaadvaceti cenami Grammy. Narodil se v r. 1941 v americkém městě Chelsea (stát Massachussetts) v italské rodině.

Chick Corea vystudoval klasickou techniku a v r. 1960 odchází do N.Y.C., kde hraje především se soubory zaměřenými na latinskoamerickou hudbu (v r. 1962 s Mongem Santamariou, v r. 1963 s Williem Bobem, v letech 1964 – 66 s Blue Mitchellem a Herbie Mannem). V roce 1966 přichází ke Stanu Getzovi a později se stává na 2 roky členem orchestru Milese Davise. V té době také začíná více používat elektrické piano. „Měl jsem obrovské štěstí, že jsem mohl doprovázet takové velikány,“ vzpomíná Corea na svoje tovaryšské roky. „Mám pocit, že jsem dostal jedinečnou příležitost rozvinout svůj vlastní přístup k hudbě i umění jako takovému.

Dostalo se mi inspirace od vynikajících muzikantů a mohl jsem nahlédnout i do kapelnické kuchyně. Spolupráce s někým, kdo dělá něco, v čem chcete být dobří i vy, na té nejvyšší úrovni, je standardní cestou ke zlepšení. Naučíte se základní prostředky a pak si s nimi můžete nakládat dle vlastní vůle.“ Legendární Miles Davis nabídl Coreovi šanci podílet se na tak zásadních jazzových nahrávkách, jakými byly In A Silent Way a Bitches Brew. Té druhé jmenované se na konci šedesátých prodalo více než milión výlisků a stala se vůbec nejprodávanější jazzovou nahrávkou v době svého vzniku.

V roce 1970 sestavuje vlastní jazzrockový soubor Circle. Následně (v r. 1971) vzniká první podoba jazzrockového projektu Return To Forever. Postupně se v něm vystřídali m.j. zpěvačka Flora Purim, percussionista Airto Moreira nebo kytaristé Billy Connors a Al Di Meola. Řemeslu“ se učil přímo v dílnách světových velikánů jako například Miles Davis anebo Sarah Vaughan.

Corea dosáhl status žijící legendy už v sedmdesátých letech minulého století, kdy se svou proslulou kapelou Return to Forever udával světový trend v jazzu. Míchání avantgardy, bebopu, jazzrocku, latinskoamerické hudby a dětských písní, neuvěřitelná lehkost skladeb a přitom velmi precizní provedení je pomyslným podpisem jednoho z největších hudebních mistrů, Chicka Corey.

Po tomto úspěšném období se v 2. pol. 70. let věnuje některým náročnějším projektům a nahrává i několik sólových alb. Vedle toho vzniká řada duetů s významnými jazzmany (např. s Herbie Hancockem a Michaelem Breckerem). Od r. 1985 hraje s vlastními skupinami Akoustic Band a Elektric Band (m.j. s basistou Johnem Patituccim a bubeníkem Davem Wecklem). Corea se ale uplatňuje i jako interpret artificiální hudby.
V roce 2012 si Corea odnesl hned dvě ceny Grammy: „nejlepší jazzové instrumentální sólo“ a „nejlepší akustické jazzové album“ nahrané se spoluhráči z legendární kapely Return To Forever Stanleym Clarkem a Lennym Whitem. Ceny za rok 2014 zaujímají v Coreově sbírce Grammy Awards neuvěřitelná čísla 21 a 22, získal je za album Trilogy (nejlepší jazzové instrumentální album) a Fingerprints (nejlepší improvizované jazzové sólo).
Chick Corea je Významný americký jazzový a jazzrockový pianista, klavírní virtuos, invenční skladatel a improvizátor ověnčený dvaadvaceti cenami Grammy. Narodil se v r. 1941 v americkém městě Chelsea (stát Massachussetts) v italské rodině.
Chick Corea vystudoval klasickou techniku a v r. 1960 odchází do N.Y.C., kde hraje především se soubory zaměřenými na latinskoamerickou hudbu (v r. 1962 s Mongem Santamariou, v r. 1963 s Williem Bobem, v letech 1964 – 66 s Blue Mitchellem a Herbie Mannem). V r. 1966 přichází ke Stanu Getzovi a později se stává na 2 roky členem orchestru Milese Davise. V té době také začíná více používat elektrické piano. „Měl jsem obrovské štěstí, že jsem mohl doprovázet takové velikány,“ vzpomíná Corea na svoje tovaryšské roky. „Mám pocit, že jsem dostal jedinečnou příležitost rozvinout svůj vlastní přístup k hudbě i umění jako takovému. Dostalo se mi inspirace od vynikajících muzikantů a mohl jsem nahlédnout i do kapelnické kuchyně. Spolupráce s někým, kdo dělá něco, v čem chcete být dobří i vy, na té nejvyšší úrovni, je standardní cestou ke zlepšení. Naučíte se základní prostředky a pak si s nimi můžete nakládat dle vlastní vůle.“ Legendární Miles Davis nabídl Coreovi šanci podílet se na tak zásadních jazzových nahrávkách, jakými byly In A Silent Way a Bitches Brew. Té druhé jmenované se na konci šedesátých prodalo více než milión výlisků a stala se vůbec nejprodávanější jazzovou nahrávkou v době svého vzniku.
V roce 1970 sestavuje vlastní jazzrockový soubor Circle. Následně (v r. 1971) vzniká první podoba jazzrockového projektu Return To Forever. Postupně se v něm vystřídali m.j. zpěvačka Flora Purim, percussionista Airto Moreira nebo kytaristé Billy Connors a Al Di Meola. Řemeslu“ se učil přímo v dílnách světových velikánů jako například Miles Davis anebo Sarah Vaughan. Corea dosáhl status žijící legendy už v sedmdesátých letech minulého století, kdy se svou proslulou kapelou Return to Forever udával světový trend v jazzu. Míchání avantgardy, bebopu, jazzrocku, latinskoamerické hudby a dětských písní, neuvěřitelná lehkost skladeb a přitom velmi precizní provedení je pomyslným podpisem jednoho z největších hudebních mistrů, Chicka Corey.
Po tomto úspěšném období se v 2. pol. 70. let věnuje některým náročnějším projektům a nahrává i několik sólových alb. Vedle toho vzniká řada duetů s významnými jazzmany (např. s Herbie Hancockem a Michaelem Breckerem). Od r. 1985 hraje s vlastními skupinami Akoustic Band a Elektric Band (m.j. s basistou Johnem Patituccim a bubeníkem Davem Wecklem). Corea se ale uplatňuje i jako interpret artificiální hudby.
V roce 2012 si Chick Corea odnesl hned dvě ceny Grammy: „nejlepší jazzové instrumentální sólo“ a „nejlepší akustické jazzové album“ nahrané se spoluhráči z legendární kapely Return To Forever Stanleym Clarkem a Lennym Whitem. Ceny za rok 2014 zaujímají v Coreově sbírce Grammy Awards neuvěřitelná čísla 21 a 22, získal je za album Trilogy (nejlepší jazzové instrumentální album) a Fingerprints (nejlepší improvizované jazzové sólo).