Agro-potravinový systém

Počátkem 80. let byly přetvářející se vztahy mezi primární produkcí (Zemědělstvím) a zpracováním a konzumací potravin (průmysl o obchod)
označené jako „agro-potravinový komplex“ (agri-food complex; Daniels et al. (2001)).
Whatmore (2002) pro označení vysoce industrializovaných a stále více globalizovaných potravinových sítí institucí, technologií a produktů používá pojem „agro-potravinový systém „(agri-food system). Autorka uvádí definici od Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Cooperation and Development) definující tento systém jako „soubor činností a vztahů, které ve vzájemném působení určují jaké potraviny, kolik, jakým způsobem a pro koho jsou vyrobeny a distribuované „(ibid: 58).
Od ostatních průmyslových aktivit se zemědělství odlišuje zejména svou závislostí na přírodních dějích. Účelem přestavby zemědělství proto bylo snížit tuto závislost a zvýšit tržní cenu produktů. Zvyšovaly se vstupní investice do zemědělské výroby. Postupně se ze zemědělství vyčlenili tzv. „Odvětví proti proudu „(upstream industries) – například chemická hnojiva a obráběcí stroje, a odvětví následného zpracování produktů neboli „odvětví po proudu“ (downstream industries) – zpracování, distribuce a marketing (Daniels et al. 2001). Rozvoj tohoto „mimo-rolnického sektoru „(off-farm sector) je v oblasti tržní hodnoty produkce a zaměstnanosti mnohem výraznější než v samotném zemědělství. Podobně koncentrace podnikových a tržných struktur je v něm výrazně vyšší. Rostoucí význam mimo-rolnického sektoru si vyžádal vytvoření komplexního souboru státní legislativy a orgánů, včetně státního agro-technologického výzkumu a vývoje, rozvojových programů, podpory cen v zemědělství nebo dotovaných potravinových programů (Whatmore 2002).
Vzdálenost mezi producenty a konzumenty potravin se zvyšovala, jak fyzicky (Geograficky), tak i v počtu aktérů agro-potravinového systému. Nové technologie (např. Controlled Atmosphere Technologies) umožňují přepravu i čerstvých potravin na velké vzdálenosti (Dicken 2007). Podobně jako v jiných odvětvích, i na trhu s potravinami se zdomácněl takzvaný papírový obchod – obchodníci se často osobně vůbec nedostanou ke zboží, které prodávají a kupují, většina obchodu se odehrává v „papírové rovině“.
Komodita může být prodána a koupena mnohokrát, zatímco ona sama leží skladem nebo je někam přepravována (Tansey a Worsley 1995).