Ruské hospodářství překonává krizi. Růst průmyslové výroby v odchozím roce bude činit více než 8%, HDP podle předběžných odhadů vyroste o 4%. V zemi vzniklo přes milionu pracovních míst. Ale rok 2010 přinesl mnoho překvapení. K následkům světové finanční krize a strukturním defektům ruského hospodářství se přidalo abnormálně horké léto. Požáry těžce poškodily zemědělství Ruska – zničily značnou část úrody. V důsledku došlo ke zdražení základních potravin a růstu inflace.

Navzdory všem těmto problémům je zde i postup dopředu. Sotva mají pravdu ti, kteří tvrdí, že se země proměnila na surovinového dárce. Ruská výroba aut, například, se prakticky zdvojnásobila a vystoupila na předkrizovou úroveň. Rusko podniklo velké úsilí na to, aby nezaostali v rozvoji vysoce technologických směrů. Svědčí o tom takové projekty, jako inovační městečko Skolkovo, nanotechnologické klastry, rozvoj farmakologického a biotechnologického směrů. Jsou zde i jiné segmenty, ve kterých Rusko může obsadit své místo, poznamenal hlavní ekonom Deutsche Banky v Rusku Jarslav Lisovolik:

– V libovolném sektoru, v libovolném segmentu Rusko má potenciál. Má obrovský potenciál v zemědělství. Posledních několik let ukázaly, že v tomto směru došlo k značnému pokroku. V sektoru služeb je zde myšlenka založení Světového finančního centra, tomuto procesu se nyní věnuje stále větší pozornost. Pokud Rusko chce zůstávat velmocí, má vyrábět letadla – a to nejen vojenské. Není třeba se bát vytvářet aliance s cizími společnostmi.

Mimochodem, ruské letadlo SuperJet-100, které zákazníci začnou dostávat na příští rok, bylo vyvinuto v úzké mezinárodní spolupráci. Tento příklad svědčí o možnostech ruského leteckého průmyslu. Vcelku se hospodářství může rozvíjet rychleji, pokud budeme aktivněji uskutečňovat modernizaci, procházet na vyšší inovačního-technologickou úroveň. Zlepšení se očekává již v roce 2011, zdůraznil Jaroslav Lisovolik.

Ještě v 90. letech musela země dovážet obilí ze Spojených států, aby měla dost mouky na chleba pro své obyvatele. V současnosti se situace zásadně mění.

Ruští rolníci začínají ohrožovat americkou dominanci na světovém trhu s pšenicí. Ještě v 90. letech musela země dovážet obilí ze Spojených států, aby měla dost mouky na chleba pro své obyvatele.

Rusko se stává obilnicí světa!

V současnosti se situace zásadně mění. Pouze před pár dny koupil Egypt v Rusku 180.000 tun pšenice. Za tunu platil 178,50 USD (149,47 eura), což bylo o 13 USD méně, než kdyby ji kupoval v USA. Kontrakt je pouze jedním ze signálů, které naznačují, že Rusko začíná zpochybňovat výjimečné postavení Američanů na světovém obilném trhu.

Egypt je největším kupcem pšenice na světě. V posledních 11 měsících získali ruští exportéři z Káhiry objednávky na polovinu dovozu pšenice krajiny. Podíl Američanů na něm klesl na 8 procent.

příchod investorů
V minulém desetiletí bylo ruské zemědělství po dlouhých desetiletích sovětského úpadkového hospodaření katastrofální nízko produktivní.

Po zásadní politické změně v zemi začali investoři skupovat půdu a na nejúrodnějších lánech při ukrajinské hranici a v blízkosti Černého moře začaly uplatňovat moderní metody pěstování obilí.

Rusko prodalo první významné množství obilí v roce 2002. vyvezli ho 15,6 milionu tun. V současnosti je 14 procent pšenice, která se ročně prodá na světovém trhu, ruské. V roce 2000 dosáhl podíl Ruska na tomto trhu 0,5%. Pozice Spojených států se ve stejném čase oslabila z 26 na 19 procent.

Americká je zatím kvalitnější
Americké ministerstvo zemědělství počítá s tím, že Rusko se do roku 2019 stane největším vývozcem obilí. Prezident Dmitrij Medveděv nechal loni vytvořit státní podnik, který za 3,3 miliardy USD vybuduje obilnářského infrastrukturu (sila a dopravní park) potřebnou pro pečlivé hospodaření s obilím a pro jeho dopravu do přístavů.

Amerických farmářů vývoj v Rusku znepokojuje. „Oblast u Černého moře bude pro nás dost silným konkurentem,“ řekl Dean Stoskopf, pěstitel pšenice v Kansasu. Američané dostávají za svou pšenici více, protože je vyšší kvality. Má například více lepku než ruská. Avšak to se může změnit v případě, kdy se v Rusku zlepší podmínky jejího pěstování, a když se bude lépe chránit ve skladech.

Před sto lety se v Košicích (5.-19. Srpna 1918) konal mezinárodní turnaj na památku Rudolfa Charouska (1873-1900). V soutěži za účasti 12 šachistů zvítězil tehdejší rakousko-uherský a později československý velmistr Richard Réti (1889-1929). Za ním se umístili Milan Vidmar, Gyula Breyer, Karl Schlechter a dalšími. Šlo vůbec o nejvýznamnější šachové akci během první světové války. Pro reti – rodáka z Pezinku, který se v dějinách šachu proslavil nejen jako silný hráč, ale i jako teoretik, novátor, publicista, skladatel šachových problémů či dokonce světový rekordér ve hře naslepo, to byl první velký úspěch. Turnaj předznamenal éru tzv. hypermoderní šachové revoluce, jejíž hlavními představiteli byli kromě A. Nimcovič právě Réti a Breyer. Již v roce 1918 vydal v Německu J. Mieses knížku s 15 komentovanými partiemi, které se v Košicích hráli.

Kulatému 100. výročí je věnováno šachové odpoledne pro veřejnost v neděli 29. července v košickém Auparku. O 14.00 h začne turnaj v rapid šachu na 5 kol a o 17.15 h simultánku s mezinárodním mistrem P. Pčola.

Reti vítězství v Košicích připomene i letní turnaj ve dnech 11.-19. srpna.